Post by Vincent Creed on Mar 9, 2017 15:07:50 GMT
Jméno a příjmení: Vincent Creed (dříve Vincent Corvin), přezdívaný Dhoul
Věk: 20 let
Rodina:
Victor Creed - otec, který ho s chutí nechal přežívat v sirotčinci, jen aby se o svůj omyl nemusel starat. Podle tohoto odrazu jejich vztah jistě musí být plný lásky a otcovské něhy!
Raven Darkholm - matka, která stejně jako otec nemeškala a nechala ho před dveřmi sirotčince. U ní si není jistý, jestli to myslela z dobré vůle nebo byla stejně milující jako jeho otec.
James Howlett - strýc, o kterém si zjistil informace díky svým mutantským zdrojům. Má nemalou chuť ho kontaktovat.
Nina Howlett - sestřenice, o které nemá nejmenší tušení. Zase tak dobré ty mutantské zdroje nejsou.
Nomi (William Walker) - tentokrát bratranec, kterého v životě nepoznal a nemá o něm sebemenší tušení. Ty mutantské zdroje jsou vážně na dvě věci.
Remus “R” Corvin - adoptivní bratr, jediný komu kdy věřil. A taktéž jediný člen rodiny, který by mu chyběl.
Marlene Corvin - druhá adoptivní matka
Alexander Corvin - druhý adoptivní otec
Národnost: Americká
FC + fotky: Alex Høgh Andersen
Vzhled: Vinc nepodědil výšku po svém otci, spíše se blíží ke své matce se svými 183 centimetry. Zato její ladnost a pružnost si již nechala pro sebe. On zůstal po otci mohutnější, i když se to na první pohled nemusí zdát. To, co má pod trikem, triko dokonale ukrývá. Není ten typ, který by na sebe hodil upnutý svršek, který by mu vyrýsoval každý sval či špek. V pohodlnějším oblečení se mu žije lépe. Na hlavě se mu kupí hnízdo hnědých vlasů. I přesto, že má vlasy sestříhané nakrátko, má je natolik husté, aby si mohl dělat nejrůznější módní výstřelky jako - culíček! Nebo vikingské copánky! Nebo palmičku! Narozdíl od tmavé barvy vlasů, oči má zářivě modré. Ale nastává tu výjimka, kdy se mu kukadla ztmaví, přesto stále zůstávají modré. Z těch modrých jako by zmizela veškerá lidskost a zůstalo jen tupé zvíře. Veškeré rány ač smrtelné, tak ty běžné se mu zahojily a nezůstala po nich ani památka, kromě jedné. Poté co mu jeden velmi naštvaný chlápek na několik pokusů usekl hlavu a jeho nejbližší přítel jí zase sešil, úplně opomněl, že by si měl po zahojení nit vyndat. Tudíž mu srostla s kůží a vytvořilo to tak velice pofidérní jizvu. Zezadu na krku si nechal vytetovat jeden ze série vikingských znaků. Ale poté co mu byla hlava uříznuta a zase sešita, i tetování se rozdělilo. Vrchní část dělí již známá jizva. Má chuť si potetovat i postranní části hlavy, ale s tím by se nesla nekonečná činnost v neustálém holení, pokud by nechtěl mít tetování zcela zavlasené. Málokdy si nasadí jakoukoliv pokrývku hlavy. Dává přednost tomu, kdy mu vítr čechrá to něco málo, co si tam nechá vyrůst. Jak bylo řečeno, holduje volnějšímu oblečení a nikdy se na něm neobjeví něco, co by zářilo nebo se dalo přirovnat k letním barvám. Zato se velmi rád obléká do tmavě modré. Málokdy se na něm najde něco, co by touto barvou neoplývalo.
Povaha: Povaha Vincentova je vskutku rozkošná! Vychovanějšího tlučhubu byste pohledávali! Jakožto narozen v jednom z nejhorších sirotčinců ve státech, nebyl nijak zvlášť veden ke slušným mravům nebo etiketě. Nehonosí se žádným slovním filtrem a slova mu lítají z úst, ještě dřív než se mu stačí zformovat v myšlenkách. Je to neřízená střela, která se sama od sebe nezastaví. Dalo by se říci, že povahu má po otci. Ale kdo by mohl soudit, který z nich je horší. Prakticky se dá říci, že jablko nepadlo daleko od stromu. Dalo by se říci, že mnohá monstra se nerodí, ale jsou tvořena. Kdoví zda by jeho pohled na svět a činy, za kterými stojí, byli zcela jiné nebýt životních zkušeností, kterých se mu dostalo.
Vinc není člověk, který by si příliš dělal starosti s tím, co mu přinese budoucnost. Život bere s přirozenou lehkostí. Opatrnost mu nic neříká od doby, kdy zjistil, že se dokáže léčit. Jen díky tomu přišel o hlavu. Nebýt jeho přítele, mohl leda tak pozorovat zabahněnou zeminu. Dalo by se říci, že je to jeden z těch typů, které byste sami večer potkat nechtěli. V jeho případě byste ho nechtěli potkat ani kdybyste byli v početné skupině. Dokáže se velmi snadno vyprovokovat k unáhleným činům, jeho choleričnost málokdy zná mez. Když jej popadne zuřivost, nezná přítele. Je schopen zabít nebo zranit vše, co se mu dostane pod ruku. Jen u jedné osoby by ho to zamrzelo a možná by i slzu uronil. Nepotřebuje mnoho přátel k životu. Neoplývá přílišnou důvěrou k lidem, zvlášť potom, co na jeho druh uspořádali hon. To nezvyšuje ani jeho lásku k mutantům a jiným rádoby superhrdinům. Jeho sympatie si získal jediný mutant a tomu je oddaný až za hrob. Přeci jen něco takového dokáže. Vůči svým rodičům necítí nic. Aspoň se snaží zastírat, že kdy něco cítil. Na povrch vystupuje jako krutá a násilná bestie, i když uvnitř je to smutný, ublížený chlapeček, kterého opustili rodiče. Přes veškeré neduhy pro něj ještě není pozdě.
Svou sexuální orientaci ani po dvaceti letech nenašel. Po všem tom prchání, hledání a provádění “lumpáren” na to neměl čas ani pomyslet. Nemusí se to zdát, ale je to ryzí umělecká duše. Když se mu do ruky dostane papír a tužka, namaluje vám hotový masterpiece. Občas si z nudy zarecituje svého oblíbence Villoina či pana Erbena. Na moderní hudbu nikdy neslyšel. Dobře mu dělají temné a hlasité rytmy rocku. Jako by to bylo okno do jeho duše.
Historie: Narodil se do prosperující éry, kdy všichni drželi za jeden provaz. Po porážce Thanose byly i superhrdinové a mutanti přijímáni jako rovnoprávné bytosti bez toho aniž by se museli registrovat. Zlaté období. Aspoň v tomto měl o jednu starost méně. Jeho milovaní rodiče se ho zřekli hned po narození a tudíž putoval okamžitě do sirotčince. Nedalo by se říct, že by se o něj nestarali dobře, ale jako každé dítě toužil po něčem jiném. Po rodině, která by ho milovala. Po matce a otci, které nikdy nepoznal. Vychovatelky ho zbožňovaly, bylo to bezproblémové dítko, které se v pěti letech dočkalo své vysněné rodiny. Vše bylo perfektní do nějakých sedmi let. Vinc si hrál na střeše a snažil se chytat vrány. Jenže mu uklouzla noha a on se skutálel dolů. Přerazil si páteř. Rodiče zavolali záchranku a okamžitě jeli za ní. Kus před nemocnicí je rozdělila zácpa. Sanitce se podařilo ze zácpy dostat, ale rodiče v ní uvízli. Nervózní a polomrtví strachy se z ní po nějaké půl hodině dostali a dojeli na místo, jen aby našli vesele se šklebícího Vince zcela v pořádku sedět na lehátku. Doktor měl tu čest se setkat s několika mutanty a tak to pro něj nebyl nijak nevídaný jev. Za to pro Vincovy rodiče to bylo něco neskutečného. A ne zrovna z dobrého hlediska. Odvezli jej domů, ale místo, aby se radovali z toho, že je vcelku, tak se mu začali vyhýbat. Ve chvílích, kdy s ním utrousili nějaké to slovo, rozhodli, že nebude chodit do školy a prakticky ani ven. Svět byl uvyklý na mutanty, ale tyto dva lidé ne. A děsilo je to. Vincent nechápal, co se stalo, proč se k němu začali chovat jako k cizinci. Posledním pomyslným hřebíčkem do rakve pro ně byl okamžik, kdy se vrátili domů a na pohovce sedělo jiné dítě. To si mysleli do doby než promluvilo. Vinc si změnil tvář opět na tu svou a doufal, že to rodiče pobaví. Místo toho se po dvou letech vracel do dětského domova. První zkušenost s rodinou se pro něj stalo nehorázným zklamáním. Obával se další adopce. Nechtěl, aby se opakovali předchozí události. A tak se z hodného dítka stalo zlobivé pako, které vyvádělo všemožné lumpárny. Snažil se dokázat všem adeptům na rodiče, že on za to nestojí. Tudíž jej obcházeli ohromnou oblikou.
Držel se tohoto plánu zuby nehty do dvanáctého roku, kdy do jejich sirotčince policie přivedla patnáctiletého kluka z ulice. Bylo to otrhané motovidlo, se kterým si hned padl do oka. Vyptával se ho, odkud se vzal, ale na každou otázku si to motovidlo dokázalo najít dokonalou mini lež. Remus se jmenoval a byl stejný jako on. Taktéž mutant. Jen díky němu se dozvěděl, kdo jsou jeho praví rodiče. Přesněji díky jeho schopnosti. Napadlo jej, že by se je mohl zkusit nalézt, ale utéct ze sirotčince mu přišlo moc obtížné. Spíš byl na nějaký útěk moc lenivý a víc jej bavilo sbližování s R než hledání těch, co se jej zřekli.
Uplynul další rok a po Remusovo přemlouvání se Vinc přestal chovat jako blbeček. Tudíž si je čirou “náhodou” adoptovala jedna rodina, která zřejmě velmi “dobrovolně” chtěla dva skoro dospělé jedince. S rodinou přetrvali do doby než začala druhá občanská válka. Vinc z posledních zkušeností nechtěl, aby se na něj další lidi začali koukat skrz prsty. Navíc jejich přítomnost mohla dost ohrozit nové rodiče. Proto prchli. Ukrývali se jako krysy v kanálech, nocovali na těch nejhůře dostupných místech a ve spánku se střídali. Cesta byla jasná, nalézt Vincovy biologické rodiče. Během těch úskalí několikrát málem přišli o hlavu, Vincent doslova, ale přeci jen se jim podařilo jednoho z nich najít. Viděl ji jen zdálky, ale hodlal se obejít dalšímu zklamání a tudíž odešel. S Remem se na nějaký čas rozdělili. Ten mu dal typ na posledního člena rodiny, jeho strýce. Do dnešních dnů se nerozhodl, zda to risknout. Uvidí se.
Schopnosti: Má něco z obou světu! Tedy, vlastně ze dvou osob, přesněji svých biologických rodičů. Narodil se jako mutant, tudíž schopnosti jsou součástí Vincentova balíčku. Nelze ho zabít tak snadno. Můžete ho střelit do hlavy, prošpikovat tyčí skrz na skrz, proříznout mu hrdlo, uříznout hlavu, oběsit a on stále bude žít. Důkazem jež mu vzpomínky na několik momentek, kdy ho někdo rádoby zabil. Vše vyjmenované se mu již aspoň jednou stalo. Říkáte si, když mu někdo uřízl hlavu, copak mu narostla druhá? Kdepak, jen má dost dobré přátele na to, aby mu jí přišili zpět. A vše ostatní se opět spojilo, aby fungovalo jako dříve. Což je spojené s tím, že se umí léčit. Nemusí to chtít, jeho schopnost to udělá za něj. Snažil se řezat hlouběji a hlouběji, ale ať byla rána sebehlubší, vyléčilo se to. Bez jeho vlastního vědomí. To poslední, co mu sudičky přidaly do vínku je určitý druh přeměny. Zjistil, že jeho matka je dokonalý měnič, který se dovede přeměnit v tařka kohokoliv, změní podobu i hlas. Ale u něj je to zcela jiné. Nedovede změnit tělo, pouze tvář a i hlas mu zůstává stejný. Netuší, zda to neumí jen dobře ovládat či ho sudičky dost odflákli.
Dovednosti:
Malba - 9
Předčítání poezie - 8
Zpěv - 7
Hraní na housle - 7
Pěstní souboje - 8
Šplhání - 6
Sebeovládání - 0
Znalost cizích jazyků - v několika z nich umí dokonale nadávat